PĚSTOVÁNÍ   AFRICKÝCH   FIALEK

Pěstování afrických fialek není náročné. Pokud se držíme několika zásad, můžeme mít kvetoucí fialku doma léta.

STANOVIŠTĚ: Pro úspěšné kvetení a růst fialky je jednou z podmínek její stanoviště. Africká fialka má ráda světlo, které potřebuje ke kvetení. Ale pozor, světlo ne přímé slunce. Proto je můžeme úspěšně pěstovat na okenních parapetech všech světových stran, jen je nutné přistínit, aby případné přímé sluneční paprsky nepopálily listy fialek.

Pokud používáte umělé osvětlení, počítejte, že je potřeba svítit nejméně 10 hodin denně. A pozor nic se nesmí přehánět. I fialky potřebují klid min 8 hodin tmy. Ale 16 hodin svícení je extrém, který se používá při přípravě fialek na výstavu, kdy chcete časovat kvetení.

      

TEPLOTA: Africké fialky mají rády teplotu v rozmezí 18-24 °C. Teplotu 18-22 °C mají rády pestrolisté odrůdy a o něco tepleji tedy 20-24 °C vyhovuje klasickým fialkám s listem celozeleným.

Fialkám může způsobit potíže náhlá změna teploty nebo průvan. Dle rozsahu je možné, že zahyne celá.

Ale ne opravdu, takto se zdá, že pěstovat africkou fialku je profi úkol. Ne, můžete ji s úspěchem pěstovat bez dodržování následujících rad. Ale jak dlouho a jak úspěšně, to říci nedokážu. Pokusím se zde sepsat několik rad, které Vám mohou usnadnit pěstování nebo odstranit chyby, které děláte, a proto se Vám třeba tak nedaří.

SUBSTRÁT: Většina pěstitelů fialek si mísí své směsi, má své osvědčené poměry. Zjednodušeně lze říci, že africkou fialku můžeme pěstovat i v substrátu pro pokojovky, ale pouze tento substrát není úplně vyhovující. V substrátu se drží hodně vlhkosti a je "bahnitý". Proto je nutné substrát vylehčit. Nyní se tedy ke slovu dostávají zmiňované směsi. Já osobně používám tento poměr: 3 díly substrátu, 3/4 dílu perlitu, 3/4 vermikulitu, 1 díl rašeliníku a 1/2 dílu písku. Používám substrát pro pokojové rostliny, který přes síto prosiji, tím odstraním velké kusy a krásně provzdušním.

Pro názornost fota: perlit, písek, rašeliník, vermikulit a konečná směs k pěstování

     

KVĚTINÁČKY: Asi tak jako vše i africké fialky lze pěstovat v různých nádobách. Ze základu je můžeme rozdělit na květináčky plastové, hliněné a samozavlažovací. Každému vyhovuje něco jiného. Já osobně preferuji plast a samozavlažování. U hliněných je třeba více hlídat vyschnutí. Květináčky používáme v různých velikostech dle velikosti rostliny. Vodítkem je i to, že květináček má být 1/3 velikosti listové růžice.

Pro názornost co používám já. První je fotka klasického plastového květináčku opatřeného ochranou z infuzního setu. Důvod je jednoduchý, některé odrůdy mají listy více poléhavé a v místě, kde list se dotýká květináčku, dochází k otlaku a později k poškození a úhynu listu. Samozřejmě toto opatření nemám na všech květináčcích, stačí to opravdu u odrůd s poléhavými listy. Druhá fotka je samozavlažovací květináček. Do jehož spodní části nalijete vodu a nasadíte vrchní část. Vrchní část není glazovaná, vodu tedy propoustí a při tom nemá otvor (je lakovaná pouze u okraje v šíři zhruba 2-3 cm, kvůli srážení solí ze substrátu). Fialkám a i jiným rostlinám se tento způsob závlahy velice líbí. Ale je bohužel finančně náročnější.

     

ZÁLIVKA: S výše uvedeným úzce souvisí zálivka. U samozavlažovacího květináčku je to poměrně jednoduché. Naplníte a nemusíte se poměrně dlouhou dobu starat. Ale samozřejmě tyto možnosti nemáme všichni a ani já, a tak se musíme poprat se zálivkou jako takovou.

Základem zálivky je voda, bez ní to prostě nepůjde. A tak tedy jaká? Ideální by byla dešťová. To nám paneláky trochu kazí, tak aspoň nechat vodu odstát. A důvod? Jednak vyprchá chlor a voda získá pokojovou teplotu. Protože pokud nechcete fialky a jiné rostliny týrat, nezalívejte je ani studenou a ani teplou vodou, nesvědčí to kořenovému systému. Pokud už nutně musíte hned zalévat a nemáte možnost nechat vodu odstát ( na což jsou ideálni PET lahve), použijte vodu tzv. odraženou.

Dále a jak? Můžete do misky i vrchem. Já osobně zalévám pouze do misky spodem a tak 1x za měsíc a déle (jak si vzpomenu) zaliji vrchem kvůli propláchnutí solí, které se usazuji na povrchu substrátu. Zalévám 1x za 5 dní. To si musí každý zkusit, dle své směsi. Vždy zaléváme, když už je substrát suchý, protože nejčastěji umoříme fialku častou zálivkou. Pro zjistění vlkosti je několik metod. Někdo jako já používá metodu potěžkávací - suchý substrát je velice lehký. Nebo metodu špejle, kdy špejli máme zapíchnutou v květináčku a vytažením zjistíme, zda je mokrá, vlhká či nikoli. Pokud zalíváme častěji než je potřeba ohrožujeme fialku zahnitím kořenů nebo podporujeme množení různých chorob a škůdců.

Při zalévání vrchem je nutné dát pozor, aby se voda nedostala do srdíčka rostliny, hrozí hniloba a úhyn. Pokud se tak stane, vodu odsajte vatovou tyčinkou, tamponem, papírovým kapesníkem nebo něčím podobným.

HNOJENÍ: Africké fialky poměrně rychle spotřebovábají živiny ze směsi, kterou jsme namíchali a do které jsme je vysadili. I tady je několik způsobů, které pěstitelé praktikují. Někdo přesazuje po každém kvetení a nehnojí. Někdo hnojí a přesazuje jednou ročně na jaře. Já osobně slabě hnojím a přesazuji zhruba 2x do roka. I hnojení je trošinku věda a můžete také hnojit několika způsoby. Nebudu zmiňovat hnojiva, která postupně uvolnují své složky jako ruzné tyčinky, tablety, kuličky aj.. Zřejmě nejčastěji užívanými hnojivy jsou hnojiva rozpustná nebo tekutá. Na trhu jich je několik. Já osobně používám hnojiva Kristalon start a plod/květ. Kristalon start je vhodný pro tvorbu listů a plod/květ používám v době nasazení květů. Osobně hnojím slabým roztokem, další zálivka je bez hnojiva a opakuji. I pro fialky platí všeho s mírou. Ani přehnojení není vhodné. Při přehnojení jsou listy tmavě zelené a fialky stagnují v růstu i v květu. Ale opačně pokud rostlina má málo živin, jsou listy světle zelené až nažloutlé.